|
|
Statistické šetření vybraných parametrů techniky Hasičského záchranného sboru České republiky ve vybraném regionu
TICHÁ, Denisa
V teoretické části diplomové práce jsou vymezeny základní pojmy a oblasti týkající se Hasičského záchranného sboru České republiky, ochrany obyvatelstva a hasičské výjezdové techniky, které byly zpracovány na základě legislativních předpisů, odborných článků a publikací. To vedlo k porozumění řešeného problému. v následujícím oddíle Metodika práce jsou shrnuty základní metody deskriptivní a matematické statistiky, které byly využity při zpracovávání praktické části diplomové práce. V praktické části diplomové práce jsou ověřovány dvě hypotézy. Hypotézy byly zkoumány na základě statisticky zpracovaných dat získaných od Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. pro zpracování praktické části byly aplikovány základní metody deskriptivní a matematické statistiky, kterými jsou tato data zpracována. H1: Empirické rozdělení počtu ujetých kilometrů hasičské techniky k zásahu a počtu zásahů hasičské techniky CAS Jihočeského kraje za období měsíce září roku 2018 bude blízké normálnímu rozdělení. H2: Závislost počtu ujetých kilometrů hasičské techniky k zásahu a počty zásahů CAS JPO I Jihočeského kraje za období měsíce září roku 2018 bude mít charakter pozitivní korelace podložené lineární regresí. Ověřením operacionalizovaných hypotéz H1, H2 byl splněn globální cíl práce, provést výzkum zaměřený na způsob využívání hasičské techniky CAS JPO I Jihočeského kraje prostřednictvím šetření vybraných parametrů za období měsíce září roku 2018. Ověření hypotéz bylo podpořeno provedením teorie odhadů teoretických parametrů normálního rozdělení, parametrického testování a regresní a korelační analýzou. Přínos diplomové práce z teoretického hlediska spočívá v aplikabilitě algoritmů analýzy dvojrozměrných dat na vybrané téma práce. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje může použít algoritmy pro posouzení stejných parametrů v jiném, ideálně delším, období. Z praktického hlediska práce ukazuje na to, že plošné pokrytí kraje CAS JPO I je optimální. Využití hasičské techniky CAS a následně i lidských zdrojů je efektivní a není nutné navrhovat v tomto systému změny.
|
|
|
Řízení rizik zacílené na zajištění bezpečnosti složitých kritických objektů
Procházková, Dana
Kritické objekty jsou složité technologické objekty a infrastruktury, které jsou nutné pro životy lidí v dnešním světě, a to při normálních, abnormálních i kritických podmínkách. Práce obsahuje recentní pokrokové způsoby řešení jejich bezpečnosti založené na: správném výběru kontextu pro chápání rizik, který zohledňuje schopnosti používaných konceptů zajistit bezpečnost a disponibilní zdroje, síly a prostředky; kvalitní práci s riziky; aplikaci dvou zásadních přístupů, a to All-Hazard-Approach a Defence-In-Depth, provázaných do pětistupňového systému pro zajištění bezpečnosti; a aplikaci procesního modelu pro řízení bezpečnosti v čase.
|
|
|
Připravenost českobudějovických základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva
SLOMKOVÁ PEKLOVÁ, Drahomíra
Stále častější výkyvy počasí, opakované přírodní katastrofy, vzrůstající míra znečištění životního prostředí, rozšiřování průmyslu, přelidňování planety, náboženské nepokoje, teroristické ataky, války to vše a mnohem více se v současnosti dotýká celé lidské společnosti. Ruku v ruce s tím jsou v masmédiích denně používány termíny ?mimořádná událost? a ?krizová situace?. Ochrana obyvatelstva se ve 20. století formovala především světovými válkami a tzv. studenou válkou. V 21. století přicházejí ke slovu terorismus, využívání jádra, náboženství. Vyspělé společnosti, stejně jako Česká republika, reagovaly na tento vývoj přijetím řady opatření, vytvořením mnoha legislativních dokumentů, utvořením integrovaného záchranného systému určeného pro zvládání mimořádných událostí. Profesionální úroveň integrovaného záchranného systému je neustále zdokonalována. Ale co jedinec, kterého se zmiňované dění rovněž dotýká? Jak jsou na tom děti s informacemi dnes, uměly by se správně zachovat v krizových situacích, dokázaly by správně poskytnout první pomoc? Jak se školy přizpůsobily ve výuce ochrany obyvatelstva nové době? Na tyto otázky jsem hledala odpovědi v mé diplomové práci. Předkládaná práce ve své teoretické části mapuje historii a současnost vývoje ochrany obyvatelstva. Pohlíží na ochranu obyvatelstva v kontextu dnešní doby a společnosti mimo jiné i ve vztahu k nadnárodním organizacím a evropskému společenství. Popisuje jednotlivé struktury integrovaného záchranného systému v České republice, orgány krizového řízení podílející se na řešení mimořádných událostí a úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Hlavním pilířem teoretické části práce je popis současného školského systému výuky v oblasti ochrany obyvatelstva. Stěžejními předpisy jsou pro tuto oblast Metodický pokyn MŠMT čj. 12 050/03-22 k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů a Metodický pokyn MŠMT čj. 13 586/03-22 Ochrana člověka za mimořádných událostí ? dodatek k učebním materiálům pro základní školy, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy ze dne 4. března 2003. Práce v návaznosti na tyto dokumenty v teoretické rovině mapuje míru spolupráce škol a integrovaného záchranného systému ve vztahu komplexní výuky v oblasti ochrany obyvatelstva. Pro diplomovou práci byla stanovena hypotéza: Připravenost žáků českobudějovických základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva je pouze elementární. Pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bylo ve výzkumné části práce, osloveno všech 14 českobudějovických základních škol, jejichž zřizovatelem je statutární město České Budějovice. Bylo zjišťováno, podle jakého metodického pokynu při výuce v oblasti ochrany obyvatelstva postupují, jakých učebních pomůcek využívají a zda spolupracují se složkami integrovaného záchranného systému. Po zjištění situace na jednotlivých školách byl ze souboru 28. devátých tříd výše uvedených základních škol a 681 žáků, vybrán pomocí stratifikovaného výběru výběrový statistický soubor 150-ti žáků. Těm byl předložen typový test, který vycházel z originálu testu pro 9. ročníky koncipovaného v souladu s metodickými pokyny MŠMT a dokumentem ?Podklady k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách?. Pro vyhodnocení testu bylo využito základních metod deskriptivní statistiky,. Hypotéza se nepotvrdila, což je podrobně zdůvodněno v závěru práce. Výsledky vyhodnocení testů poukazují na výrazně lepší než elementární znalosti žáků v oblasti ochrany obyvatelstva. Na základě experimentálního testu dobré shody byla přijata nulová hypotéza a empirické rozdělení bylo nahrazeno teoretickým normálním rozdělením, tedy Gaussovou křivkou. Záměrem využití v praxi bylo nabídnutí výsledků práce základním školám k sebereflexi, porovnání a k rozšíření či obohacení výukových plánů. Již v průběhu zpracovávání testů projevily zúčastněné základní školy zájem o poskytnutí dílčích výsledků a v tomto směru jim bylo vyhověno.
|
|
|
Mimořádná událost s únikem nebezpečných látek a informování obyvatel o možnosti ohrožení
BURŠÍKOVÁ, Jana
V úvodu mé diplomové práce jsou objasněny některé základní pojmy a uveden stručný přehled a podmínky vzniku legislativních norem vztahujících se k řešené problematice a to zejména krizových zákonů, zákonů ve vztahu k nakládání s nebezpečnými látkami a atomového zákona. Ve druhé části analyzuji připravenost orgánů státu a územních samosprávných celků na nevojenské krizové situace (krizová legislativa, dokumentace krizového plánování) a na řešení mimořádných událostí, zdůrazňuji poslání a činnost integrovaného záchranného systému. V dalším textu je podrobně rozebrána legislativa vztahující se ke způsobu zabezpečení a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a radioaktivními látkami. Jedná se především o tyto o zákony: zákon o prevenci závažných havárií (povinnosti provozovatele zařízení nakládajícího s nebezpečnými látkami, účast veřejnosti a informování veřejnosti, výkon státní správy), zákon o chemických látkách a chemických přípravcích (klasifikace, zkoušení a registrace, označování a balení chemických látek a přípravků, přeprava nebezpečných látek), zákon o opadech a problematiku jaderné energie a ionizujícího záření upravuje atomový zákon (jaderná bezpečnost a havarijní připravenost, opatření v zóně havarijního plánování). Tyto právní normy jsou doplněny a zpřesněny některými vyhláškami a nařízeními. Praktická část je zaměřená především na zjišťování úrovně znalostí a informovanosti obyvatel, v převážné většině žijících v okolí zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami, o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení a o vhodném chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. V úvodních řádcích praktické části uvádím charakteristiku průzkumu jako celku, vymezuji základní soubor respondentů (z hlediska čtyř identifikačních znaků), popisuji použitou metodiku. V další části jsou stručně charakterizovány zkoumané regiony z hlediska možnosti vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. Ke zpracování jsem využila formu dotazníku. Dotazník byl zaměřen na otázky znalostní (toxické účinky některých nebezpečných látek, označování nebezpečných látek, znalost tísňových čísel, zásady chování obyvatelstva při mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek, jaderná problematika). V příloze dotazníku zjišťuji zájem respondentů o tuto problematiku a jejich preference způsobů vhodného informování o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení. Výsledky průzkumu podrobně uvádím v kapitole s totožným názvem. V závěru práce uvádím některé doporučené formy ke zlepšení informovanosti obyvatelstva o mimořádných událostech s únikem nebezpečných látek. Závěr práce a diskuse je věnovaná shrnutí zjištěných výsledků, případně komparace výsledků s některými autory.
|
host ::
RSS.